Zápisky z velké filmové cesty - 25. 5. 2014
Přehled aktuálních akcí
2.5.
-
21.5.
VELKÁ MOTORISTICKÁ JÍZDA PO ROUTE 66

Už od roku 2008 každoročně projíždíme nejslavnější silnici světa Route 66 - a rok 2024 nevyjímaje :). I s třídenním bonusem do San Francisca!
CHICAGO - LOS ANGELES - SAN FRANCISCO.

1.11.
-
17.11.
EXOTICKÁ SEVEROVÝCHODNÍ BRAZÍLIE

Ze Salvadoru až do Belému -  pláže, vnitrozemí, písečná poušť s lagunami, historická města, delta Amazonie.....

Zápisky z velké filmové cesty - 25. 5. 201419.06.2014

Slunečné ráno v Albuquerque jako by chtělo naznačit, že dnes nás čeká den plný zážitků, krásných filmových záběrů i slunečnic.

Samotná etapa začala vlastně už před motelem. Hned když jsme vykoukli z našich pokojů , naše zraky padly na řadu parádních historických aut, které se řadily na motelové parkoviště vedle našich strojů. 
Nebyla to samozřejmě náhoda, už začátkem tohoto roku jsem domluvil s Edgarem Bolesem, kterého znám z konference o Route 66 v Disneylandu, účast členů Old Car Club of Albuquerque, kteří nás ve velké koloně budou doprovázet zhruba 40 mil. 

Musím se také krátce zmínit o dnešní trase: Takže startujeme z Albuquerque a míříme do Tucumcari. ezi těmito městy můžete cestovat dvěma různými větvemi Route 66. Zatímco obvykle volíme trasu přes Santa Fe, tentokrát to vezmeme přes Moriarty, abychom ukázali i tu část šestašedesátky, která je neprávem trochu opomíjená. 
Ed Boles zorganizoval společnou jízdu naprosto skvěle. Škoda, že vám nemohu ukázat fotky celé kolony, ale chápejte, když řídím, nefotím. Ale nebojte, vše bude zdokumentováno na „filmovém pásu“. 
Poblíž Edgewoodu si nás „přebírá“ Roger Holden, aktivista a propagátor této části R66. Když nám poprvé zaslal předběžný časový harmonogram, nevěřili jsme, že tohle všechno můžeme vůbec stihnout.  Spousta zastávek, řada setkání.
Poblíž Edgewoodu navštěvujeme malé zoo Wildlife West Nature Park, u historické Midway Trading Post se setkáváme se starostou města, sázíme slunečnice, neboť kdysi tu slunečnice rostly všude kolem – vše běží jak na drátkách. A i v Moriarty je na co se dívat: čekají nás u nejstarší funkční benzinové pumpy Whiting Bros, v báječném Lewis Antique Auto and Toy Museum nás vozí v unikátních starých fordkách (1914?)…
A na závěr programu poletí jeden z našich kameramanů z nedalekého letiště větroněm, aby nás z výšky nafilmoval, jak stojíme na velkých nápisech CZ a SK, symbolizujících obě naše republiky. Jen tady došlo k malé chybce – místo SK organizátoři napsali omylem SL. Naši slovenští priatelia však vzali tento lapsus s nadhledem.
Než letadlo s kameramanem Ondrou dorazilo, rozhodl se náš další kameraman Vláďa zkrátit čekání pořízením “konkurenčních“ záběrů pomocí našeho užitečného filmového vrtulníku. Tento let však dopadl neslavně – helikoptérka narazila ve výšce na nečekaný vzdušný proud, který ji rozkmital a posléze nekompromisně poslal k zemi. Její pád hrdinně zmírnil kolega Tomáš Skandera, jenž nastavil své ruce a pokusil se neovladatelný stroj zachytit. Způsobil si tím sice drobné zranění, ale svým činem zachránil dron pro další použití. 

Po vřelém rozloučení s našimi hostiteli pokračujeme dál. Přestože je den jako vymalovaný, následky včerejšího lijáku jsou stále zřetelné. Mezi Santa Rosou a Tucumcari je část Route 66 zatopena vodou. Jednu překážku sice přebrodíme, v dalším kritickém bodě je cesta už zcela uzavřena. A tak volíme objízdnou trasu. 
Přijíždíme do Tucumcari, slavného města motelů a ubytováváme se v tom nejslavnějším – Blue Swallow. Tento motel je fakt legenda všech legend. Protože není pro naši výpravu dostatečně velký, my, co jsme tu služebně (já, režisér, kameramani,zvukový technik Ondra a ještě Tomáš s Ivošem), se odebíráme do nedalekého Route 66 Motelu, který je taky super. 
Majitelé Blue Swallow, manželé Muellerovi, nabízejí, že můžeme strávit večer u táboráku přímo vedle motelu, což přijímáme z nadšením. Fanda Védl oznamuje, že má za pár dní narozeniny, takže bychom je mohli dnes večer oslavit. V nedalekém supermarketu jsou v mžiku nakoupeny všechny potřebné suroviny, ať už tuhého nebo kapalného skupenství, a zakrátko se rozjíždí velkolepý večírek. Ten večírek trval do pozdních nočních hodin a byl velmi podařený.

Producent, řidič,navigátor a příležitostný taxikář v jedné osobě však cítí zodpovědnost za průběh celé akce a odchází zhruba v jednu po půlnoci spát. Někdo ten tým přece musí ráno postavit na nohy, nebo ne?