Zveme vás k účasti na magické jízdě Jižní Dakotou, Wyomingem a Nebraskou. Po velkém úspěchu loňské premiéry této mimořádně atraktivní motoristické jízdy skutečným Divokým Západem jsme se rozhodli zopakovat tento výjimečný zážitek i letos.
I tentokrát pojedeme dle skvělého itineráře, vytvořeného americkým dopisovatelem magazínu "Rockin' Down Route 66" Martinem Blažkem.
Přehled aktuálních akcí
4.9.
-
14.9.
-
14.9.
MAGICKÁ JÍZDA JIŽNÍ DAKOTOU, WYOMINGEM A NEBRASKOU
František Šesták o 1. sjezdu asociace26.02.2008
Přátelé ROUTE 66.
Srdečně vás všechny zdravím. V krátkém příspěvku se musím vrátit k úžasnému sobotnímu setkání České asociace ROUTE 66 v Pardubicích. Setkání pečlivě připraveném a zorganizovaném. Lepší místo než ROAD CAFÉ snad nešlo ani vymyslet.
Za všechny, kteří jsme průběh celého programu pozorně sledovali, chci poděkovat hlavnmu iniciátorovi, organizátorovi a asi nejzanícenějšímu milovníkovi ROUTE 66 Zdeňkovi Juráskovi, potažmo i jeho nejbližším kolegům.
Určitě ho netěšil nepochopitelný hluk některých účastníků akce, ani některé "steakové" problémy. Chování těch, které množství zajímavých informací a zajímavých projekcí sám také nechápu a nevím, proč vlastně zabírali místo ostatním, kteří z provizorních míst v sále všechno pozorně sledovali, nebo se do sálu nedostali vůbec.
Ale přátelé, buďme velkorysí a nad věcí. Nikdy není všechno, jak bychom si přáli a tolerujme i to, že jsme se hned třeba včas nenajedli. Ostatně pozitiv bylo daleko více. Jsem přesvědčen, že to Zdeňka ani nás ostatní neodradí a budeme se zase těšit na příští setkání, které určitě svými zážitky obohatí letošní účastníci jízdy po trase ROUTE 66.
A také věřím, že naše společnost vykrystalizuje i tím, že se sejdeme s nově poznanými přáteli, kteří nepřijeli jen z recese nebo ohromit rádoby "zápaďáckým chováním", daleko vzdáleném realitě.
Na srazu jsem obdržel výroční cenu České asociace ROUTE 66 za rok 2007 za to, že jsem ve svých šestašedesáti letech zdolal celou ROUTE 66 na kole a díky zájmu sdělovacích prostředků jsem významně přispěl k propagaci hlavní ulice Ameriky v České republice. Předání ceny mne udělalo nevýslovnou radost a bylo nečekané. To jen pro kolegu z Boskovic. Kdybych byl tak dobrý herec, určitě bych už teď měl dobré angažmá a sbíral ocenění při jiných příležitostech.
Pokud bych mohl navrhovat udělení ceny já, určitě by to bylo pro Zdeňka Juráska. Cyklistiku provozuji aktivně léta. K projetí ROUTE 66 jsem získal stejně zdatného cyklistu Jana Hájka z Plzně.
Oba jsme nesčetněkrát v nejětžších chvílích vzpomínali a obdivovali jeho odvážnou osamělou jízdu a věřte, mnohdy jsme nechápali. Navrhl bych ho i pro jeho knihu o ROUTE 66 s podrobným itinerářem. Kniha a moje shodné životní výročí rozhodlo i o tom, že jsem naší loňskou jízdu připravil, zorganizoval a při všech příležitostec jí propaguji. Navrhl bych ho také za jeho pracovitost, kontakty a snahu, získat k poznání ROUTE 66 další zájemce.
Na závěr se musím přiznat, že po sobotě 16. února 2008 v Pardubicích mne R66 znovu sebrala natolik, že si jí někdy s největší pravděpodobností projedu znovu a to pod křídly Zdeňkovo výpravy s celou rodinou (pokud mi vydrží zdraví a nevyhodí mě z práce).
Všechny opravdové přátele šestašedesátky srdečně zdraví už sedmašedesátník Franta Šesták.
Srdečně vás všechny zdravím. V krátkém příspěvku se musím vrátit k úžasnému sobotnímu setkání České asociace ROUTE 66 v Pardubicích. Setkání pečlivě připraveném a zorganizovaném. Lepší místo než ROAD CAFÉ snad nešlo ani vymyslet.
Za všechny, kteří jsme průběh celého programu pozorně sledovali, chci poděkovat hlavnmu iniciátorovi, organizátorovi a asi nejzanícenějšímu milovníkovi ROUTE 66 Zdeňkovi Juráskovi, potažmo i jeho nejbližším kolegům.
Určitě ho netěšil nepochopitelný hluk některých účastníků akce, ani některé "steakové" problémy. Chování těch, které množství zajímavých informací a zajímavých projekcí sám také nechápu a nevím, proč vlastně zabírali místo ostatním, kteří z provizorních míst v sále všechno pozorně sledovali, nebo se do sálu nedostali vůbec.Ale přátelé, buďme velkorysí a nad věcí. Nikdy není všechno, jak bychom si přáli a tolerujme i to, že jsme se hned třeba včas nenajedli. Ostatně pozitiv bylo daleko více. Jsem přesvědčen, že to Zdeňka ani nás ostatní neodradí a budeme se zase těšit na příští setkání, které určitě svými zážitky obohatí letošní účastníci jízdy po trase ROUTE 66.
A také věřím, že naše společnost vykrystalizuje i tím, že se sejdeme s nově poznanými přáteli, kteří nepřijeli jen z recese nebo ohromit rádoby "zápaďáckým chováním", daleko vzdáleném realitě.
Na srazu jsem obdržel výroční cenu České asociace ROUTE 66 za rok 2007 za to, že jsem ve svých šestašedesáti letech zdolal celou ROUTE 66 na kole a díky zájmu sdělovacích prostředků jsem významně přispěl k propagaci hlavní ulice Ameriky v České republice. Předání ceny mne udělalo nevýslovnou radost a bylo nečekané. To jen pro kolegu z Boskovic. Kdybych byl tak dobrý herec, určitě bych už teď měl dobré angažmá a sbíral ocenění při jiných příležitostech.
Pokud bych mohl navrhovat udělení ceny já, určitě by to bylo pro Zdeňka Juráska. Cyklistiku provozuji aktivně léta. K projetí ROUTE 66 jsem získal stejně zdatného cyklistu Jana Hájka z Plzně.
Oba jsme nesčetněkrát v nejětžších chvílích vzpomínali a obdivovali jeho odvážnou osamělou jízdu a věřte, mnohdy jsme nechápali. Navrhl bych ho i pro jeho knihu o ROUTE 66 s podrobným itinerářem. Kniha a moje shodné životní výročí rozhodlo i o tom, že jsem naší loňskou jízdu připravil, zorganizoval a při všech příležitostec jí propaguji. Navrhl bych ho také za jeho pracovitost, kontakty a snahu, získat k poznání ROUTE 66 další zájemce.
Na závěr se musím přiznat, že po sobotě 16. února 2008 v Pardubicích mne R66 znovu sebrala natolik, že si jí někdy s největší pravděpodobností projedu znovu a to pod křídly Zdeňkovo výpravy s celou rodinou (pokud mi vydrží zdraví a nevyhodí mě z práce).
Všechny opravdové přátele šestašedesátky srdečně zdraví už sedmašedesátník Franta Šesták.
