Zveme vás k účasti na magické jízdě Jižní Dakotou, Wyomingem a Nebraskou. Po velkém úspěchu loňské premiéry této mimořádně atraktivní motoristické jízdy skutečným Divokým Západem jsme se rozhodli zopakovat tento výjimečný zážitek i letos.
I tentokrát pojedeme dle skvělého itineráře, vytvořeného americkým dopisovatelem magazínu "Rockin' Down Route 66" Martinem Blažkem.
Přehled aktuálních akcí
4.9.
-
14.9.
-
14.9.
MAGICKÁ JÍZDA JIŽNÍ DAKOTOU, WYOMINGEM A NEBRASKOU
Těžkej den mezi třemi státy04.06.2011
Tak dneska jsme si opravdu mákli.
I když 260 mil není zase nějak dlouhá trasa, měli jsme práce až nad hlavu.
V plánu byly celkem tři státy - Illinois, Indiana a Ohio, což není samo o sobě zas až tak důležité. Hraniční kontroly tu nejsou a člověk se tím nezdrží ani minutu.
To výjezd z místa našeho minulého noclehu, tedy z Jolietu, byl náročný. Hustota osídlení v kolem Chicaga se oproti předchozím dnům neporovnatelně navýšila. Prostě bylo husto. A horko.
Náš osamělý motocyklista Zdeněk B. z L. u Tišnova, řečený D..a (kvůli dotěrným fanynkám odmítá zveřejnit celé své občanské jméno i přezdívku - a my jeho přání respektujeme) na mašině - díky úporně pálícímu slunci - téměř zčernal, zatímco osádka Fordu E-350 si dosyta užívala skvělého výdobytku civilizace - perfektně fungující klimatizace.
Po cestě nás čekal výjimečný zážitek: ve městě South Bend sídlí velkolepé muzeum slavné automobilové značky Studebaker, a tam jsme se samozřejmě šli podívat. Tolik nádherných aut pohromadě, to snad ani není možné!
I mě, automobilovému analfabetovi, se to moc líbilo. A proto většinu fotografií z dnešní etapy věnuji právě tomuto zážitku. Protože až si jednou budu chtít koupit nový vůz, půjdu do Studebakera...
No jo, ale vyrábí se vůbec ještě?
I když 260 mil není zase nějak dlouhá trasa, měli jsme práce až nad hlavu.
V plánu byly celkem tři státy - Illinois, Indiana a Ohio, což není samo o sobě zas až tak důležité. Hraniční kontroly tu nejsou a člověk se tím nezdrží ani minutu.
To výjezd z místa našeho minulého noclehu, tedy z Jolietu, byl náročný. Hustota osídlení v kolem Chicaga se oproti předchozím dnům neporovnatelně navýšila. Prostě bylo husto. A horko.
Náš osamělý motocyklista Zdeněk B. z L. u Tišnova, řečený D..a (kvůli dotěrným fanynkám odmítá zveřejnit celé své občanské jméno i přezdívku - a my jeho přání respektujeme) na mašině - díky úporně pálícímu slunci - téměř zčernal, zatímco osádka Fordu E-350 si dosyta užívala skvělého výdobytku civilizace - perfektně fungující klimatizace.
Po cestě nás čekal výjimečný zážitek: ve městě South Bend sídlí velkolepé muzeum slavné automobilové značky Studebaker, a tam jsme se samozřejmě šli podívat. Tolik nádherných aut pohromadě, to snad ani není možné!
I mě, automobilovému analfabetovi, se to moc líbilo. A proto většinu fotografií z dnešní etapy věnuji právě tomuto zážitku. Protože až si jednou budu chtít koupit nový vůz, půjdu do Studebakera...
No jo, ale vyrábí se vůbec ještě?
